Co zbude na nás, až AI dostane ruce?

Samotná AI zvládne polovinu práce. S roboty až 81 %.. Snímek 2 z 9

Dosavadní analýzy vlivu AI na práci se zaměřovaly hlavně na jazykové modely, tedy na to, co zvládne chatbot. Anthropic 30. září 2026 zveřejnil studii What work can robots do?, která poprvé zahrnula i roboty. Podíl pracovních úkolů, které technologie dokáže vykonat, tím vzrostl z přibližně poloviny na 81 %.

Prošel jsem jednotlivá odvětví a u každého hledal, co se už děje na Slovensku, v Česku a v okolí.

Graf: samotné jazykové modely zasáhnou přibližně 50 % pracovních úkolů, AI společně s roboty 81 % — Samotná AI zasáhne přibližně polovinu úkolů, s roboty 81 %. Zdroj: Anthropic

Co studie vlastně měří

Autoři Russell Legate-Yang a Maxim Massenkoff hodnotili jednotlivé pracovní úkoly podle toho, zda je robot dokáže vykonat a v jakém prostředí. Rozlišují čtyři úrovně: robot úkol nezvládne, zvládne ho v prostředí vytvořeném pro roboty (například montážní linka), ve strukturovaném prostředí lidí (například sklad) nebo v nepředvídatelném prostředí, jako je městská ulice.

Studie pracuje s americkými daty o povoláních. Podle ní roboty už dnes technicky zvládnou 74 % fyzických úkolů, které tvoří 34 % pracovní doby. Důležité je slovo „technicky“. Jde o schopnosti, ne o to, co firmy skutečně nasadí.

Proč by to mělo zajímat právě Slovensko

Slovensko vyrábí nejvíc aut na obyvatele na světě, téměř 196 na 1 000 lidí, a automobilový průmysl tvoří více než polovinu průmyslové produkce. OECD už v roce 2018 vyhodnotila, že z 32 zkoumaných zemí je Slovensko na automatizaci nejcitlivější. 34 % pracovních míst má vysoké riziko automatizace a dalších 31 % čeká výrazná změna náplně práce.

Graf podle odvětví: podíl zasažených úkolů u samotné AI a u AI s roboty, největší rozdíl je v dopravě, výrobě a přípravě jídla — Rozdíl mezi samotnou AI a AI s roboty podle odvětví. Hodnoty jsou přibližné, odečtené z grafu studie.

Řidiči: z 15 % na 90 %

Největší skok ze všech odvětví zaznamenává doprava a přesun materiálu. U samotných jazykových modelů bylo zasaženo méně než 15 % úkolů řidičů, s roboty je to přibližně 90 %. Týká se to taxikářů, kamionistů i řidičů vysokozdvižných vozíků.

Robotaxi už nejsou jen americké téma. V Záhřebu jezdí komerční robotaxi společnosti Verne za jednotnou cenu 1,99 €, zatím s operátorem ve vozidle. Uber s čínskou firmou Pony.ai plánuje více než 2 000 robotaxi v pěti evropských městech. Kromě Záhřebu je zatím neprozradil. V Mnichově a Berlíně probíhají testy.

Na Slovensku absolvovalo v srpnu první testovací jízdu robotaxi čínské firmy WeRide, zatím s bezpečnostním řidičem za volantem. Od 1. prosince 2026 začne platit zákon, který umožní zkoušky automatizovaných vozidel v zabezpečeném prostoru a následně provoz s licencí ministerstva dopravy a souhlasem policie. V Česku od 1. ledna 2026 smějí auta na vybraných úsecích, hlavně na dálnicích, řídit sama na úrovni 3. Řidič musí být připraven převzít řízení do 10 sekund.

Robotaxi v Záhřebu za 1,99 €, česká pravidla pro autonomní řízení od 1. 1. 2026 a slovenský zákon od 1. 12. 2026 — Robotaxi a nová pravidla v regionu

Zajímavý je kontext. Slovensku dnes chybí přibližně 8 000 profesionálních řidičů, Česku až 20 000 a celé Evropě podle organizace IRU kolem 502 000. Autonomní vozidla tak v první vlně pravděpodobně spíš zaplní neobsazená místa, než aby brala ta stávající.

Továrny, sklady a kuchyně

Ve výrobě jazykové modely pokrývají jen malou část úkolů. Robotika přidává montáž, svařování, balení a manipulaci s materiálem. Podobně velký skok zaznamenává podle studie i příprava jídla.

Příklady z regionu: Rohlík ve skladu v Chrášťanech u Prahy nasadil 265 robotů a potřebuje téměř o polovinu méně lidské práce než ve starších skladech. DHL v Jirnech spustilo balicí linku, která složí a zalepí až 960 krabic za hodinu, což podle firmy odpovídá výkonu až 35 zaměstnanců. Při vychystávání pomáhá 24 robotů. Ve Westfieldu Černý Most v Praze vaří robotická kuchyně iFood a nový závod Volvo u Košic dostane automatizovanou finální montáž od německé firmy Dürr.

Stavebnictví: robot už zdí

Roboty zvládají část výkopových prací i dokončování stěn. Americký výrobce stavební techniky JLG v lednu 2026 koupil firmu Canvas, jejíž robot sám tmelí a brousí sádrokarton. Na stavbě ale rozhodují podmínky a každé staveniště je jiné, proto stavebnictví vychází níž než továrny.

V Česku provozuje Wienerberger devět zdicích robotů WLTR. Jeden vyzdí až 10 m² stěny za hodinu, což odpovídá tempu pěti zedníků. V Žilině v červenci 2026 vznikla první 3D tištěná automyčka na Slovensku a v Praze robot na stavbě bytového domu vytiskl z betonu celou místnost za dvě hodiny.

Kancelář: téměř 100 %

V administrativě a kancelářské podpoře zasahují jazykové modely velkou část úkolů už dnes. Po započtení robotů se pokrytí blíží stovce. Týká se to administrativních úkolů, ne každého, kdo pracuje u počítače.

Banky to už promítají do plánů. Britská Standard Chartered oznámila zrušení téměř 8 000 míst v administrativních centrech, která nahradí AI. Analytici odhadují, že evropské banky mohou za pět let snížit počet zaměstnanců o 10 až 20 %.

Kde stroje narážejí na své limity

Nejnižší podíl vychází u zdravotnické podpory, osobních služeb a instalací a oprav, přibližně 40 % úkolů. Lidský dotek, jemná motorika a nepředvídatelné situace jsou pro roboty stále příliš náročné. Právě v těchto profesích přitom lidé chybí v celém regionu:

Slovensku chybí více než 14 000 zdravotních sester.
V Česku do 15 let odejde do důchodu až 30 000 sester.
Polsko má 5,7 sestry na 1 000 obyvatel, srovnatelné země 11,2.
V Německu chybí 50 000 až 120 000 lidí v pečovatelství.
Rakousko potřebuje do roku 2030 o 76 000 pečovatelů více.

Nedostatek sester a pečovatelů na Slovensku, v Česku, Polsku, Německu a Rakousku — Tam, kde roboty nestačí, chybí lidé

Proč 81 % neznamená 81 % propuštěných

Nejdůležitější číslo studie je 0,3 %. Jen u tolika úkolů je dnes robot cenově konkurenceschopný vůči člověku. Pokud budou roboty zlevňovat stejně jako dosud, přibližně o 3 % ročně, trvalo by asi 40 let, než se to bude týkat alespoň 10 % úkolů.

Jen 0,3 % úkolů, u kterých je dnes robot levnější než člověk, znázorněných jako 1 tečka z 300 — Robot to často zvládne, ale zatím se téměř nikde nevyplatí

Autoři zároveň upozorňují, že roboty poháněné AI mohou tento odhad překonat a naučit se věci, které dnes nezvládnou. Jistotu nemáme ani v jednom směru.

Studie také ukazuje, koho se robotika týká nejvíc. V nejvíce zasažených profesích pracují častěji muži s nižším vzděláním a nižším platem a jejich nezaměstnanost je oproti ostatním více než dvojnásobná.

Co si z toho odnést

Firmy v logistice, výrobě a dopravě by měly sledovat, jak rychle klesají ceny robotů. Při nedostatku lidí se automatizace může vyplatit dřív, než ukazuje průměr, hlavně ve skladech a na linkách.

V kanceláři AI mění práci už teď. Nejvíc získají ti, kteří ji umějí využít na rutinní úkoly a svůj čas věnují práci s lidmi, rozhodování a kontrole.

V pečovatelství, zdravotnictví a řemeslech bude potřeba více lidí. Technologie tu spíš pomůže s administrativou spojenou s prací než se samotnou prací.